V historii lidstva byla cena diamantů určována vždy úměrně s jejich hmotností. V dnešní době je ale tomuto oceňování konec, a to právě díky tomu, že se diamanty opracovávají. To v minulosti nebylo možné, protože lidstvo tehdy neznalo žádné metody...
Historický průlom nastal až koncem 14. století, kdy belgický klenotník Lodewyk van Bercken objevil způsob, jak diamanty opracovat pomocí leštícího kola s infuzí směsi olivového oleje a diamantového prachu. Od této doby platí, že diamant před vložením do šperku získá broušením nový tvar, čímž ztratí i více než 50 % ze své původní hmotnosti.
Přírodní neopracovaný diamant Vás pravděpodobně na první pohled nijak významně nezaujme. Zdánlivě může připomínat kousek skla, který svou krásu a lesk získá až po důkladném zpracování.
Samotné zpracování diamantu probíhá hned v několika krocích.
Během tohoto kroku je surový diamant pečlivě zkoumán specialistou, který v závislosti na tvaru a vnitřních vadách diamantu určí způsob, jakým bude diamant opracován.
Dále se na diamantu pomocí laseru označí řezné roviny, podle kterých je řezán a také broušen. Důležité je dodat, že diamant je jedinečný přírodní produkt, a tak se nedá přesně říci, jaký postup bude u konkrétního surového diamantu zvolen. Jak bude diamant vypadat ve finále, závisí na jeho kvalitě a tvaru.
Štípáním je surový diamant rozdělen podél jeho štěpných linií na určený počet částí. Název vznikl díky dnes již historické technice, kdy byl diamant upnut do držáku a pomocí jiného diamantu se do něj provedl zářez. Následný úder kladivem pak rozdělil diamant v místě zářezu.
Dnes se již v naprosté převaze používá metoda štípání laserem, i když se díky ní přijde o nepatrné množství z hmotnosti výsledného kamene, než při “klasické“ metodě.
Další fází po štípání je řezání. Kdy je kámen uchycen na měděnou hlavici pomocí speciální směsi tvořené ze sádry a vápence. Hlavice je připnuta do řezacího stroje, který pak řeže diamanty extrémně jemným kotoučem proti směru krystalů. Kotouč s diamantovým prachem je během řezání potírán speciálním olejem.
Zvláštností je, že stroj, který dosahuje rychlosti až 15.000 otáček za minutu, řeže ty největší diamanty i několik dní, protože doporučená rychlost řezání je cca 1mm za jednu hodinu.
Během tzv. zakulacování dostane diamant svůj budoucí tvar. Tato fáze probíhá tak, že je diamant upevněn do soustruhu s jiným diamantem, který je upevněn přímo naproti němu.
Broušením kamene vznikají na povrchu tzv. facety. To probíhá ve speciálním přístroji s brusným ocelovým kotoučem a již zmíněnou směsí oleje a diamantového prachu. Proti tomuto brusnému disku je pak diamant nastavován v přesných úhlech a tím se tvoří facety.
Jak se brus hodnotí se můžete dočíst v našem článku: Brus diamantu
Ve chvíli kdy je broušení dokončeno, přichází na řadu poslední fáze opracování – leštění. Během toho dochází k vyhlazení drobných povrchových vad fazet kamene a udání výsledného lesku celého brusu.
Přesto že moderní technologie jsou při zpracování diamantů podstatné, nejdůležitěší jsou stále zatím lidské faktory a to především zručnost, protože to, jak bude kámen vypadat, závisí ve finále hlavně na brusiči.